• Historie okolí objektu N–71 "V sedle"
• Stručná historie objektu N–71 "V sedle"
• Základní taktické a technické parametry
• Moderní historie objektu KAHAN III

Historie okolí objektu N–71 "V sedle"

Obec Dobrošov leží necelé 2 km od hranice s Polskem, kladské území na polské straně však patřilo před II. světovou válkou Německu. Jak se vyvíjela politická situace v Německu před II. světovou válkou je dobře známo. V lednu 1933 nastoupil k moci Adolf Hitler, požadoval revizi Verssailské smlouvy, začal Německo prudce vyzbrojovat a uplatňovat nároky na pohraniční území ČSR. Toto byl jeden z důvodů, proč naše tehdejší vláda musela něco podniknout na obranu republiky. Rozhodla se po vzoru Francie a její Maginotovy linie vybudovat rozsáhlé pohraniční opevnění. Hranice s Německem měřila před II. světovou válkou okolo 1500km a bylo rozhodnuto opevnit ji po celé délce. Nejvíce ohroženou se však jevila severovýchodní část hranice, tedy oblast v úseku Ostrava – Krkonoše. V této oblasti se také od roku 1938 začaly budovat nejtěžší objekty, hlavní linii opevnění tvořily samostatné pěchotní sruby a strategicky důležitá místa byla ještě zesílena tvrzemi. Do uvedené oblasti patří také Náchodsko se svou nedokončenou „pevností“ Dobrošov.

Stručná historie objektu N–71 "V sedle" (KAHAN III)

Pěchotní srub byl k výstavbě zadán spolu s dalšími objekty 18. května 1937 jako 3./V. stavební podúsek ŽSV V Náchod. Prvním pracovním dnem na podúseku byl 28. červen 1937, lhůta k provedení stavby byla stanovena na 250 dnů. Podúsek budovala bratislavská stavební firma Ing. Rudolf Frič. Celková zadávací částka za 10 objektů podúseku činila 10 893 987, 95Kč. Do září 1938 se podařilo stavebně zcela dokončit všechny objekty tohoto podúseku, většina byla též plně vyzbrojena a vybavena. Chyběla však např. polovina dieselagregátů, tři pancéřové zvony/kopule, pracovalo se na překážkovém systému a technických detailech.

Základní taktické a technické parametry

Pěchotní srub N – S 71 "V sedle" je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybetonován ve dnech 4. – 11. dubna 1938 a jeho kubatura železobetonu je 1895m3. Výzbroj tvořily dva protitankové kanóny spřažené s těžkými kulomety (osazen pouze v levém křídle - do pravé kasematy se již do září 1938 kanón vz. 36 nedostal), dvě dvojčata těžkých kulometů a šest lehkých kulometů. Dva pancéřové pěchotní zvony byly osazeny. Osádku tvořilo 35 vojáků. Během okupace přišel objekt o své pancéřové zvony, střílny protitankových kanónů a dvojčat těžkých kulometů.

Moderní historie objektu KAHAN III

Počátkem roku 1986 se zde začalo s rozsáhlejší přestavbou na protiatomový úkryt, který měl zajistit zálohu náhradního zdroje elektrické energie využitou k telekomunikačním a spojovacím účelům pro vedení války - výzkum armády, vnitra a potřeby StB. Tento přísně tajný projekt financovaný Federálním ministerstvem vnitra nese krycí název KAHAN etapa III (součást KAHANu I-II tvrz Hanička). Spolu s tímto objektem ( N-71 ) byly využity další dva tzv. sruby z předválečného systému opevnění ( 70a-70b ), které se nacházejí cca 300metrů směrem na východ. Ty měly sloužit již jako „rozvodny“ a zázemí hlavního vedení kahanu III pro jednotlivé vysílače-převaděče blízkého okolí. Koncem roku 1991 padlo rozhodnutí o dočasném přerušení všech prací akce Kahan III. Nikdy však už k dokončení nedošlo. V okolí tohoto areálu je dodnes po povrchu rozmístěna spousta ocelových stanovišť, kolem nichž jsou do elipsy připevněna kotvící oka pro další drobnější stožáry. Ani do objektů už se nestihly nainstalovat konkrétní elektronické a technické prvky. Od konce roku 1991 až do roku 2003 zde panovalo „bezvládí“ a jak už to u nás v Čechách chodí, tak nejen místní obyvatelstvo rozebralo co se hodilo (světla, zásuvky, vypínače, čerpadla, kabely, atd.).

Více historických fotografií naleznete v sekci FOTO-ARCHIV.